I am back

8. february 2018 at 15:38 | něžná |  sračky, Tracy !

i could be a pretty girl


komentář "kam ses ztratila?" (??) mě dojal a tak se hlásim teda po půl roce, kdy se toho moc nezměnilo, ono je to pořád stejně posraný všechno. ne, není.
bydlíme teda ve vlastním, ale žádný párty se nekonaj, jak sem si to představovala. ono totiž není ani s kym.
kromě toho obě sme každej den v práci, takže přijdeme vyčerpaný, něco uvaříme, já pak du hrát (MÁM PS4) a ona hraje zase na počítači wowko nebo poslouchá nějaký stupidní hity. nějak se míjíme a za den si řekneme třeba jen čau. a tak.
takže můj den je neuvěřitelně debilní, vstanu o půl 4, pak ležim a čumim do telefonu, kdo mi to jako psal (nikdo), následuje návštěva koupelny, poslušně pak spolknu antidepresiva a vyrazim do tmy na autobus, hned potom 8 a půl hodiny pracuju, pak jedu domů, kde se najim a hraju, večer usoudim, že je to nudný a du spát třeba už v 6 hodin, protože mě to prostě nebaví, všechno unavuje a tak ale dobrý je, že už ztrácim city a tak, emoce fakt už nemám. jasně, sem nasraná 24/7 ale to už nepovažuju za emoci, to ke mně prostě patří. spíš jen nějaká lítost, že zničenej život a poslouchat ty shity harantů (i 18letejch), prostě co chodí do školy a stěžujou si ale já platim daně, ty zkurvenče, já budu makat ještě tak 40 let a pak pudu vesele do důchodu, kde vesele chcípnu. minimální mzda, opakuju, když se mě někdo zeptá, jestli mu nedám pár drobnejch. hele hajzle, makám jak píča a z mejch prachů dou prachy takovejm flákačům jako seš ty a tak si kurva vyser voko už.
a jinak pořád stejný. občas se nezávazně sejdu s kamarádem, co si se mnou pak v posteli hraje a ráno je úplně namol a hezky spinká a dává mi pusy na (pussy) čelo a je to fakt roztomilý, že nevim, co si pod tim mám představit. a občas se staví další kámoš, kterýmu to udělám a pak řeknu "čau" a on "čau a díky" a jede za svou. jo. a občas se jen tak vykousnu s kamarádkou na záchodech anebo jí pod stolem v hospodě strkám ruku mezi nohy.
ale stejně sem nejradši zamčená v pokoji v posteli a hudba a ps4 a jídlo a jenom já a nikdo jinej. vedle mě plyšák, co mi připomíná moji šunčičku, která mi odešla před...půl rokem. a to stačí. zase sem malá holka, co potřebuje něhu. dokud nezabiju pár zmrdů ve hře.....
 

mrdka číslo milion

29. august 2017 at 21:43 | něžná |  sračky, Tracy !
žiletkou obkroužim ty nejnedostupnější místa a krev mi steče po těle dolů, smíchá se to s vodou a nekvalitním šamponem nebo co to v těhlech hotelech vůbec nabízej zdarma. jako ochutnávku. stávkuje mi mozek a žaludek taky, protože při normální situaci, jako je sledování stupidního seriálu se trochu nadzvednu a následně vyprázdnim obsah žaludku vedle sebe do postele. nevěřícně mrkám, jenomže ono se to opravdu stalo, tak se zvednu a smetu to zase zpátky. zpět do sebe. zpět. z p ě t.

matroš z moravy

5. august 2017 at 17:01 | něžná |  sračky, Tracy !
výcuc z mozku
kvetoucího
 


nadpis

2. august 2017 at 22:33 | něžná |  sračky, Tracy !
"ne, tohle je špatně, obleč se, dělej, obleč se."
"půjdeme do města????"

turn pale

28. april 2017 at 15:12 | něžná |  sračky, Tracy !

já: "seděli sme ve vaně a hulili trávu."
kamarádky "omg, to je úžasný, to taky chci zažít."

Where to go next